PEDAGOGICKÁ FAKULTA JIHOČESKÉ UNIVERZITY

PROTOKOL

O LABORATORNÍM CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU:  Materiály a technologie IV.
ÚLOHA Č.: 1.5.1 NÁZEV ÚLOHY:  Měření na optimetru Zeis

 

PROVEDL:J.Hamerník, D.Kubů

DNE: 12.11.2003

KONTROLOVAL:

DNE:

ROČNÍK:     3.

STUD.OBOR:   M-TVT/ZŠ

SEMESTR:   zimní

SK. ROK: 2003/2004

 

 

 

Úkol:   1. Zjistit  rozptyl   přístroje  pomocí  základních  měrek.  Na   témž  místě  měrku 

                změřit desetkrát a  podle vzorce určit rozptyl. Rozptyl přístroje nemá překročit

                0,1 mikrometru.

           2. Provést   kontrolu   rovnoběžnosti   základních   měrek.   Měrku  proměřit  postupně

                na obou koncích a potom uprostřed měrky, opět měření provést desetkrát. Na všech 

                místech vypočítat aritmetický průměr a porovnat s ostatními.

           3. Zkontrolovat   rozměry   několika   měrek   srovnáním     normálem.    Jednotlivou

                měrku použít jako normál a soustavu několika měrek o stejné celkové hodnotě jako

                normál.  Opakovaným měřením normálu  i  soustavy měrek  (opět desetkrát),  určit

                odchylku vzniklou skládáním rovnoběžných měrek od normálu.

 

 

 

 

 

 

Pomůcky: optimetr, základní měrky

 

 

Teorie:  Optimetry patří k vysoce přesným přístrojům pro  měření délkových

            rozměrů.  Používají  se  zejména  při  kontrole  jiných  měřidel, měří

            porovnávací metodou. Principem  optimetru  je  mechanicko-optický

            převod. Běžně pracují s přesností  na  mikrometry,  v  našem  případě

            s přesností na 0,2 mikrometru.

 

 

 

Použité vzorce:

                            rozptyl:                                                                     

                            aritmetický průměr normálu x1N, x2N, a sestavy xv

                            střední hodnota z obou řad měření normálu:     

                            odchylka rozměru zlomku od skut. hod. normálu:    D = xv – xN   

 

 

Vypracování:

1.

Měření

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odchylka v mm

0,1

0,4

0

0,1

0,2

0

0,1

0

0,1

0

 

 

R = ± 0,1 mm

 

 

 

2.

Měření

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odchylka 1

0

- 0,1

- 0,1

- 0,2

- 0,2

- 0,2

0

- 0,1

- 0,1

0

Odchylka 2

0

- 0,2

- 0,1

- 0,2

0

- 0,1

- 0,1

0

- 0,1

- 0,1

Odchylka 3

0

- 0,1

- 0,1

0

- 0,1

- 0,2

- 0,2

- 0,2

- 0,1

0

 

Odchylka 1 = 1 konec …………………………………. x = 0,1 mm

Odchylka 2 = střed ….…………………………………. x = 0,2 mm

Odchylka 3 = 2 konec …………………………………. x = 0,1 mm

 

 

 

3.

Jmenovitá hodnota normálu:     3 mm

Skladba měrek:                       2 mm + 1 mm = 3 mm

 

 

Měření odchylky normálu

Měření

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odchylka

0

0,2

0,1

0,2

0

0,1

0,1

0

0,1

0,1

 

aritmetický průměr …………………………………. x1N = 0,1 mm

 

 

 

Měření odchylky sestavy

Měření

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odchylka

1,4

1,2

1,2

1,4

1,4

1,2

1,2

1,4

1,4

1,2

 

aritmetický průměr …………………………………. xs = 1,3 mm

 

 

 

 

Měření odchylky normálu

Měření

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Odchylka

1,6

1,8

1,8

1,8

1,8

1,6

2,0

1,8

2,0

2,0

 

aritmetický průměr …………………………………. X2N = 1,82 mm

 

Výsledné hodnoty:

                             D = xs – xN = 0,34 mm  

 

Závěr: Nastavení přístroje i samotné měření jsou  velmi citlivá.  Proto  jsou měření  poměrně pracná a

 velmi snadno  dojde  k  nepřesnostem při měření.  Zjistili jsme rozptyl  měření, který odpovídá   

 stanovené  mezi.  Vzhledem  k  naměřené  chybě  v prvním  úkolu  můžeme  měrku  považovat

 za rovnoběžnou. V tomto měření jsme zjišťovali odchylku sestavy měrek od měrky základní  a

 ta činí 0,34 mm.